Aktuality

Průřez jednoho obyčejného dne ve Službách očima Mirka Vaňury

Snímek byl natočen za jeden den, záběry pořizovali tři profesionální kamery a celkem bylo natočeno 5 hodin záběrů, ze kterých následně vznikl finální materiál v délce 10 minut. Poděkování si zaslouží všichni zaměstnanci, kteří se s odpovědností sobě vlastní na natáčení podíleli. Filmem provázel redaktor televize NOVA Mirek Vaňura, se kterým si můžete přečíst následující rozhovor. Celý snímek je možné vidět na našich webových stránkách www.smp-pce.cz, nebo na YouTube a Streamu.

 

Většina lidí Vás dnes zná z televizní obrazovky, ale Vy se věnujete také práci v rozhlase…

 

 

 

Na rozhlas jsem patřičně hrdý! V podstatě jde moje působení v televizi “ruku v ruce” s působením v rozhlase. Začínal jsem v královehradeckém Rádiu Labe, potom přišlo Rádio OK a od roku 1995 jsem ve službách Českého rozhlasu Hradec Králové. Na nějaký čas jsem si odskočil moderovat také pořady v pražské Regině a Radiožurnálu. Zhruba před dvěma lety jsem se vrátil do Českého rozhlasu Hradec Králové, kde každý pátek dopoledne uvádím s kolegyní Ladou Klokočníkovou pořad –Páteční Habaděj.

 

A existovala pro Vás dříve kamera, nebo rozhlasový mikrofon?

Myslím, že jsem jeden z mála, který začínal v televizi, a až potom objevil rádio. Už v roce 1991 jsem sbíral první zkušenosti v televizním studiu Video Puls.

 

 

Jak vznikla myšlenka na televizní pořad “112”, věnovaný kritickým okamžikům?

“112” není jen o kritických okamžicích. Chceme divákům ukázat realitu, život takový jaký je, ale na rozdíl od zpravodajství říkáme: “ano, dějí se všelijaké věci, ale když člověk bojuje a není slepý, všímá si co se kolem něho děje, často se pak stane, že se dějí i zázraky….!

 

 

Na obrazovku se tak často dostávají vypjaté emoce. Jaký je Váš nejsilnější zážitek z dosavadní práce na 112?

Téměř vždycky, když odvysíláme příběh ve kterém někdo někomu zachránil život, tak mě to “poznamená”. Když jsou v tom navíc děti, myslím, že to musí oslovit každého.

 

 

Letos na jaře jste si vyzkoušel na vlastní kůži trochu jinou práci: strávil jste jeden den ve Službách města Pardubic. Co přesně Vás na místě čekalo?

Čekalo mě poznání, že nic na světě se neděje samo a automaticky, a že “Služby” nejsou jen popeláři, ale spousta dalších profesí, které když svoji práci dělají s fortelem je to vidět na každém kroku.

 

 

Ve “112” létáte vrtulníky, jezdíte hasičskými auty …V Pardubicích jste si vyzkoušel popelářské auto, zahradní traktor i frézu. Bál jste se více nebo méně?

Musím přiznat, že v Pardubicích jsem se tentokrát nebál. A řidiče popelářského auta podezírám, že má na volantu risky J , protože “vymotat” se mezi zaparkovanými auty na sídlišti, chce opravdu si s volantem hodně rozumět. Klobouk dolu před všemi profíky, kteří se denně o Pardubice starají!

 

Jak jste sám naznačil, měl jste možnost nahlédnout pod pokličku profesí, které pečují o město….překvapilo Vás něco?

Překvapilo mě to, velké množství profesí, které se ve vaší firmě uplatní. Jinak to byl hodně zajímavý den, protože patřím mezi ty, které baví poznávat a zkoušet něco nového. Zdravím všechny zaměstnance Služeb města Pardubic a těším se na shledání třeba někdy příště!

 

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich webových stránek vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace OK