HISTORIE PARDUBICKÝCH HŘBITOVŮ

Nejstarší pardubický hřbitov ze 13. - 15. stol. patřil ke klášteru cyriaků u kostela sv. Bartoloměje, dle archeologického výzkumu v 90.letech patrně v Pardubičkách, severně od dnešního. Klášter byl zničen husity r.1421, nebyl obnoven, ale dle staršího průzkumu hřbitov zde byl ještě v 17.stol. Dnešní hřbitov kolem kostela sv. Jiljí je pozdější, před r.1940 byl rozšířen o nový hřbitov na jih. 
 
V dnešních Pardubicích byl nejstarší hřbitov při novém farním kostele Zvěstování P. Marie postaveném Arnoštem z Pardubic 1359, v místě parku na Komenského nám. Hřbitov mezi chrámem sv. Bartoloměje a zvonicí asi z počátku 16.stol. objeven při dláždění toho prostoru v 70.letech min, stol. 
Při Kostelíčku, postaveném r. 1710, byl zřízen nevelký ohrazený hřbitov, který se po úředním zákazu 2.5.1788 přestal používat. 
 
Starý židovský hřbitov byl od r.1624 při dnešní Husově ulici na tzv. Židově. R.1723 měl být z příkazu panství zrušen, po protestech byl zákaz pozastaven. V l. 1762, 1806,1837 byl hřbitov rozšiřován, opatřen ohradní zdí a márnicí. R.1883 byl vedle městských hřbitovů otevřen i nový židovský. Starý obezděný, mírně vyvýšený, byl na starém místě po poloviny 20.stol., kdy byly pozůstatky a náhrobky přeneseny na nový. 
 
Vilém z Pernštejna při stavbě kostel sv. Jana Křtitele na konci Zeleného předměstí r.1507 nechal současně vytyčit nový hřbitov, který se stal hlavním pardubickým hřbitovem. Nařídil, aby sem byli pohřbívání všichni křesťané bez ohledu na vyznání, tehdy vzácný důkaz náboženské snášenlivosti. Hřbitov byl v l.1584, 1788 a 1836 upravován a rozšiřován směrem jižním. R.1580 byl obezděn. Naproti kostelu je zvonice, v níž byla kostnice. Na hřbitov se vstupovalo branou nad níž byl nápis Mors janua vitae (Smrt branou k životu). V l.1905-13 změněn v sady (dnes Bratranců Veverkových).
Již 16.11.1784 vyslovila krajská správa požadavek, aby pro hřbitov bylo nalezlo vhodné místo mimo obvod města. Konšelé se usnesli vyhovět, ale vhodné místo nebylo stále nalezeno. 
 
Až r.1883 byl založeny nové městské hřbitovy nedaleko N. Jesenčan na jižním okraji katastru, daleko od obvodu města. Regulační plán vypracoval prof. Antonín Barborka. Hřbitov byl vysvěcen 1.12.1983 děkanem Janem Chmelíkem. Současně byl zřízen nový židovský hřbitov na východní straně.
Za 1.světové války by v západní části pohřbíváni vojáci, kteří zemřeli ve vojenské nemocnici tzv. Karanténa: 513 Turků, 108 Rusů, 194 Čechů, 2 Rumuni, 35 Italů, 64 Němců, 1025 neznámé národnosti, celkem 1941. R.1923 zde bylo otevřeno krematorium., při něm zřízen urnový háj podle návrhu arch. Řepy. R.1951vznikl v urnovém háji památník všem obětem obou světových válek, složený z jednotlivých válečných hrobů podle národností z I. světové války a ze II. světové války: 27 sovětských vojáků, 1 anglický zajatec, 3 vojáci protektorátního vládního vojska, 210 německých vojáků. Mimo to je v přední části hřbitova památník sovětských vojáků a 20.05.1998 zde byl odhalen pomník 513 tureckým vojákům z I. svět. války.
 
Vojenský hřbitov byl zřízen r.1789 v jižní části dnešních Bubeníkových sadů, když při Štrosově ulici, „ve tvrzi“, byla zřízena vojenská nemocnice. Nový byl 1840 založen v místě Pracovny. R.1850 byl další zřízen v boru u Pardubiček, kam byli pohřbíváni vojáci z vojenské nemocnice. R.1866 zde bylo pohřbeno 220 pruských vojáků. Po r.1926 byl zrušen, zůstal zde ústřední pomník, pod nímž jsou uloženy ostatky 46 vojínů a důstojníků dragounského pluku č.8 zemřelých v l.1888-1898. Hřbitov upraven v parčík již ve centru Pardubiček, před r.1938 vedle postavena radnice. 
 
Zdroj: http://www.parpedie.cz/

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich webových stránek vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace OK